Minulý díl byl o ovládání Speedlite a skončil jsem u toho, že při blesku na svatební hostině záměrně podexponuju okolí, aby blesk "vytáhl" jen novomanžele a pozadí zůstalo tmavší a atmosférické. Jenže tam jsem narazil na jeden detail, který stojí za samostatný díl: když fotím v manuálním režimu a podexponuju scénu o dvě i tři EV, hledáček mi ukáže přesně to – tmavý, špatně čitelný obraz, ve kterém se mi hůř komponuje a hůř hledá zaostření. A o kousek dál v menu, hned pod Ovládáním blesku na mé třetí stránce Moje menu, sedí nastavení, které tohle řeší: Simulace zobrazení.
Zní to jako nenápadná drobnost z menu, ale je to přesně ten typ nastavení, který buď vůbec netušíš, že existuje, nebo ho jednou omylem přepneš a půl večera se ptáš, proč ti hledáček "najednou nefunguje správně". Řeknu si k tomu, co dělá, jak ho mám nastaveného já a kdy si ho měnit podle toho, co fotím.
Co Simulace zobrazení vlastně dělá
Ve výchozím stavu se hledáček (EVF) i LCD snaží ukazovat obraz tak, jak bude vypadat výsledná fotka – tedy "what you see is what you get". Když zacloníš, podexponuješ expozičním kompenzací nebo manuálně nastavíš kombinaci, která je výrazně temnější, obraz v hledáčku ztemní spolu s tím. To je přesně to chování, které mě minule potkalo u blesku.
Canon tohle chování řídí přes tři možnosti:
Povolit – hledáček věrně kopíruje reálnou expozici. Co vidíš, to dostaneš. Ideální pro běžné fotografické situace, kde chci vidět, jak přesně bude snímek exponovaný, ještě než zmáčknu spoušť.
Jen tlačítkem hloubky ostrosti – hledáček je normálně jasný a čitelný, a reálnou expozici ti ukáže jen po dobu, kdy držíš tlačítko kontroly hloubky ostrosti. Kompromis mezi komfortem komponování a kontrolou výsledku.
Zakázat – hledáček si drží stabilní, vždy čitelný jas bez ohledu na to, jak je scéna reálně exponovaná. Nevidíš přímo v hledáčku, jak temný nebo světlý bude výsledek, ale vždy vidíš, co fotíš.
U blesku je tohle obzvlášť důležité, protože E-TTL II blesk se počítá na moment výstřelu – to, co vidí hledáček předtím, je jen expozice ambientního světla bez blesku. Pokud mám tu ambientní expozici záměrně temnou (jako na té hostině), Simulace zobrazení v režimu Povolit mi ukáže tmu, i když finální fotka s bleskem bude v pohodě světlá tam, kde má být.
Jak si to nastavit krok za krokem
1. Najdeš to v červené sekci fotografických nastavení fotoaparátu jako položku Simulace zobrazení.
2. U mě je ale rychlejší cesta přes Moje menu – je to první položka na mé třetí stránce, hned nad Ovládáním blesku Speedlite (o tom byl minulý díl).
3. Vyber jednu ze tří možností: Povolit / Jen tlačítkem hloubky ostrosti / Zakázat.
4. Volbu nemusíš měnit natrvalo – protože ji mám v Moje menu, dostanu se k ní za dvě sekundy i uprostřed focení, když se mi změní podmínky.
Drobná poznámka k tlačítku hloubky ostrosti: u mě je toto tlačítko aktuálně bez vlastního přiřazení (psal jsem o tom v dílu o vlastním nastavení tlačítek) – sedí mi u bajonetu nepohodlně na akci. I tak funguje jako spouštěč pro druhou možnost Simulace zobrazení normálně, protože jde o jeho výchozí hardwarovou funkci, ne o to, co jsem mu přiřadil navíc. Prakticky ho ale kvůli nepohodlné pozici skoro nepoužívám, a proto u mě má smysl spíš přepínat mezi Povolit a Zakázat rovnou, než spoléhat na podržení tlačítka.
Scénáře z praxe
| Situace | Nastavení | Proč |
|---|---|---|
| Portréty venku, Av, f/2.8, Auto ISO (C2) | Povolit | Chci vidět přesně, jak expoziční kompenzace ovlivní jas scény, než stisknu spoušť. |
| Obřad v kostele, tichá elektronická závěrka, M, podexponováno o 1 EV (C3) | Povolit, výjimečně Zakázat při extrémně nízkém světle | Bez blesku chci vidět reálný jas, ale v opravdu temných kostelech volím Zakázat, ať vidím kompozici a tváře, i když finální expozice je temná. |
| Hostina s externím Speedlite, M, ambient podexponováno o 2–3 EV | Zakázat | Blesk dodá světlo až v momentě výstřelu. Pokud bych nechal Povolit, hledáček by byl prakticky černý a nešlo by komponovat ani zaostřit na oči. |
| Sportovní akce, Av/M, proměnlivé světlo, rychlý sled záběrů (C1) | Povolit | Potřebuju okamžitou zpětnou vazbu o expozici, protože světlo na hřišti se mění rychle a nemám čas kontrolovat snímky na displeji. |
| Protisvětlo – nevěsta se závojem proti slunci, chci siluetu | Jen tlačítkem hloubky ostrosti | Normálně chci čitelný hledáček pro kompozici, ale před spuštěním si chci na chvíli ověřit, jak temná silueta reálně vyjde. |
Pokročilé tipy
Když mám Simulaci zobrazení na Zakázat, nejsem úplně bez kontroly nad expozicí – jen ji nekontroluju vizuálně v reálném čase. Kombinuju to s histogramem a blikáním zvýrazňujícím přepálené světla po přehrání snímku, případně s expozičním ukazatelem ve spodní liště hledáčku, který ukazuje, o kolik EV se odchyluju od nulové expozice, i když se jas obrazu neměnil.
Auto Lighting Optimizer (Automatická optimalizace jasu) umí trochu zamávat s tím, co v hledáčku vidíš u JPEGového náhledu, obzvlášť v režimu Povolit – u mě je vypnutý, protože fotím RAW a chci, aby mi hledáček ukazoval co nejvěrněji skutečnou expozici bez kamerou dodatečně "vylepšeného" náhledu.
Protože tuhle položku mám v Moje menu hned vedle Ovládání blesku Speedlite, v praxi mi to funguje jako jeden přepínací krok při přechodu mezi obřadem a hostinou: před obřadem (C3, bez blesku) nechávám Povolit, po přesunu na hostinu s bleskem přepnu na Zakázat – a pak zpátky, jakmile blesk sundám a fotím trochu ambientu bez něj.
Kdy tohle nepoužívat
Pokud fotíš běžně bez blesku a bez extrémních expozičních kompenzací, nech to na Povolit a neřeš to – přepínání má smysl jen tam, kde se reálná expozice v hledáčku rozchází s tím, co uvidíš na výsledné fotce (blesk, dlouhé expozice se ND filtrem, záměrně velmi temné nebo velmi světlé scény). Taky bych to neměnil uprostřed rychlé série záběrů jen proto, že mě napadlo si "zkontrolovat expozici" – přepnutí a zase zpět tě na akci nebo při formálkách zbytečně zdrží a riskuješ zmeškaný moment. A pokud fotíš JPEG rovnou k odevzdání bez úprav, Zakázat tě může svést k přehnané expoziční kompenzaci, protože nevidíš hned, jak temný nebo světlý snímek reálně bude – tam bych raději zůstal na Povolit a spoléhal na to, co vidím.
Příští díl bude o kousek výš na druhé stránce mého Moje menu – o Komp.exp/AEB, tedy o tom, jak používám expoziční kompenzaci a automatické bracketing snímků, když si nejsem jistý jednou "správnou" expozicí, třeba u kontrastních scén s protisvětlem nebo u interiérů s oknem v záběru.
